“Psychoterapie je forma léčení problémů osobnostních a zvláště emočních, kde cvičená osoba- terapeut- vědomě vyváří psychologickými prostředky profesionální vztah s nemocným ve snaze odstranit či oddálit existující příznaky, měnit narušené chování a umožnit pozitivní růst a rozvoj osobnosti svého klienta.“

A jak to s psychoterapií  bylo a je v Psychiatrické léčebně v Opavě?

V rámci hnutí. BUNAPAS - budoucnost národa patří střízlivým - mělo být pusté pohraničí po válce osidlováno abstinujícími a léčenými závislými i s rodinami. Již v polovině 50tých let zasahoval psychoterapeuticky Pávek, když praktikoval hypnoaverzivní metodu u léčby závislých. Koncem 50tých let  Sokol, Jouza a později i Mezník se zasloužili o zavedení systému terapeutické komunity s tribunami a hromadnou didaktoterapií podle Skálova vzoru v léčbě závislých na alkoholu (v Horních Holčovicích, později i na protialkoholním oddělení uvnitř léčebny). Před 40ti roky - v r. 1959 - se konal  v Jeseníku  kongres zaměřený na neurozy, kterého se kromě zahraničních hostů zúčastnil i J. L. Moreno. Tento kongres  výrazně aktivizoval  psychoterapeuticky orientované pracovníky  v PL Opava.. a ještě v r. 1959 vzniká psychodramatická skupina lékařů a sester- H. Buxbaum, H. Široký, I. Strossová, E. Hrdá, H. Hirschlová (Vetešníková, Ševčíková), která hraje psychodrama s vybranými pacienty (zprvu neurotickými, později psychotickými). V r. 1960  vytváří Strossová variantu psychodramatu s hudbou - tzv. psychomelodrama - kdy pacientovo dramatické vyjádření je podporováno doprovázející hudbou ve volných klavírních improvizacích. V r. 1961 - na ženském oddělení  pro léčbu psychóz (tzv. Buxbaumově prim.) - se provádí diskusní psychoterapie. V lednu 1962 - průkopnický čin - vznik dvou koedukovaných stanic pro doléčování a resocializaci psychotiků  a rozvoj Opavského psychoterapeutického systému.

Psychotické poruchy  .    Nejdelší  a nejcelistvější psychoterapie  (v podélném pohledu)  probíhá komplexní terapie  psychóz pod vedením  jedné ze zakladatelek psychoterapeutické větve v PL Opava - Strossové. V r. 1961 se na Buxbaumově ženském primariátě pro léčbu psychóz zavádí diskusní psychoterapie s vybranými skupinami pacientek po odeznění akutní fáže psychózy. V r. 1962 na tomto primariátě (za podpory ředitele Hřebíčka) vznikají dvě koedukované stanice pro doléčování a resocializaci psychotiků. Jde o čin výjimečný, průkopnický - jak v péčí o psychotické pacienty, tak i stran koedukovanosti. V r. 1972 při reorganizací primariátů v léčebně byl vyčleněn samostatný primariát pro doléčování a resocializaci psychotiků.  Od roku 1962 až dosud  se provádí nepřetržitě intenzivní - každodenní   a systematická skupinová psychoterapie psychotiků. Na léčbě se podíleli od 60tých let lékaři - Strossová, Puszkailer, Hlavinka, Purová (Rozinková), Gerstnerová, Taraba, Hlavinková (Dobrá), Zvánovcová, psycholožky - Drábková, Kašparová (Válková), Varyšová, sestry - Ševčíková - Vetetešníková (Hirschlová), Harazimová, Hlavinková, Solnická, Nováková, Chovancová, Bartková, Kupčíková, Klimešová, Rychtářová, Drndová (Drosdková). Vytvořil se  tzv. Opavský systém, který klade důraz mj. na - optimální sociální atmosféru oddělení (včetně týmu)   - terapeutický vztah - rozvoj rodinné terapie Staví na principech koedukovanosti, otevřenosti, terapeutické komunitě, celotýdenním programu, využívání interakčních, biografických, nozografických skupin, psychogymnastiky, arteterapie, muzikoterapie, psychodramatická forma psychoterapie (osvědčující se při abreakci, katarzi, zvýšení náhledu, v prohlubování sociálních dovedností). Vše zásadním způsobem působí na spolupráci s psychotickými pacienty. V systému  je věnováno 12 hodin skupinové psychoterapie týdně - z toho 8 hodin skupinové práce, 2 hodiny psychogymnastiky, 1 hodina psychodramatu, 1 hodina arteterapie. Dále probíhá denně ranní komunita, večerní kulturní terapie, sportovní terapie. Od r. 1963 probíhá pravidelně 1x měsíčně Klub pacientů - pro pacienty hospitalizované i propuštěné. Tyto kluby probíhají dosud a  bylo jich již  420. Tento propracovaný systém skupinové psychoterapie v doléčování psychotiků byl první svého druhu v Československu. Od r. 1973 se psychoterapeutické zkušenosti předávají pracovníkům opavské léčebny, a od r. 1974 i dalším zájemcům, když vzniká centrum praktického výcviku psychoterapeutů. Jsou umožněny stáže, supervize, provádí se psychoterapeutický výcvik psychodramatickou metodou.  

   V r. 1977 bylo zřízeno školicí místo Institutu dalšího vzdělávání SZP v Brně a v r. 1987 školící místa Institutu lékařů a farmaceutů v Praze. Systematická psychoterapie v péči o psychotické pacienty má nejdelší, nejsouvislejší tradici.  Šlo o průkopnický čin s obrovským časovým předstihem (dá se říct skoro 40 let - jak v péči o psychotické stavy, tak i v systematičnosti, koedukovanosti) a to ukazuje i stávající široký zájem o rozvoj psychoedukativních a prelapsově orientovaných programů a skupin, jejichž rozvojem jsme svědky v posledních létech.

Jiná oddělení pro léčbu psychotických stavů    

Od 70tých let na obou (mužské a ženské) léčebných stanicích pro léčbu psychóz zavedli Grumlík a Uhlíř komunitní systém. Na mužském úseku prováděl od r. 1980 Plachký 2x týdně skupinovou psychoterapii a poslední roky rozvoje režimových aktivit a prelapsové skupiny pod vedením Drábkové a Plachkého provádějí dále Kyjovský,  Skřontová, Hájková. Poslední 2 roky jsme svědky na ženském léčebném úseku rozvoje režimových aktivit a prelapsové skupiny (kterou provádějí  Peréz, Bernard, Matušková, Kalusová).   Neurotické poruchy    I psychoterapie  neurotických poruch  je spojena se jmény Buxbaum, Široký, Strossová  a to od  r. 1960. Provádělo se psychodrama a psychomelodrama, psycholog H. Široký prováděl individuální psychoterapii orientovanou analyticky- jungiánsky.  V polovině 60tých let začal provádět  skupinovou psychoterapii R. Grumlík, ale zůstal v svém snažení osamocený. Mohutný rozvoj dynamicky orientované skupinové psychoterapie neurotiků je zaznamenán počátkem 70tých let se jménem psychologa P. Vavříka. Tento ji provádí na ženském primariátě od r. 1973, v r. 1974 se realizuje koedukovaná skupina, kterou vedl Vavřík společně se sestrou Hlavinkovou. Od r. 1976 pak při léčbě neurotických poruch pracuje tým - Vavřík, Hlavinková, Fládr. Psychoterapie se prováděla 7 hodin týdně, šlo o psychoterapii intenzivní, systematickou, využívaly se psychodramatické metody, arteterapie, s vybranými pacienty, také i individuální psychoterapie. Po odchodu Fládra, Vavříka, prováděla krátce psychoterapii neurotiků psycholožka Syřinková.  Nyní posledních 5 let pokračuje v skupinové psychoterapii Nina Grossmannová, Hana Kobělková, pracuje se v koedukované, otevřené skupině. Psychoterapie je systematická, intenzivní, provádí se 2x denně po 1,5 hodinách,  do struktury jsou zařazeny jak verbální , tak i neverbální techniky - včetně arteterapie, psychogymnastiky, je zařazena i edukace, píší se deníky, životopisy. Jde o obdobu kroměřížského modelu aplikovaného na podmínky Psychiatrické léčebny v Opavě využívající Gestaltické dynamiky.

Psychoterapie dětská  

  Na dětském oddělení  zavedla  Satková  od r. 1970  modifikovaný komunitní systém. V r. 1974 začínala provádět skupinovou psychoterapii dětí Kokořová T., A. Strossová. V 2 1/2 70tých let pracuje zde psychoterapeutický tým  Kokořová, Plachký, A. Strossová a ve skupinové psychoterapií dětí školního věku se využívaly jednoduché psychodramatické metody, hrálo se i individuální psychodrama. U dětí předškolního věku se rozvíjela herní terapie. V 80tých létech se postupně vytvořil tým A.Strossová, H.Khulová, D.Hrančíková. Revoluční doba hluboce zasáhla do řady zaběhaných týmů, tak i zde došlo ke změnám, psycholožky odešly do ambulantní praxe.

Psychoterapie na gerontopsychiatrických oddělení .   

Na gerontopsychiatrických odděleních má psychoterapie podpůrnou roli. Prováděla ji od r. 1973 alespoň jednou týdně nejprve Homolová D.., později Stuchlíková J.       Nyní posledních 15 let ji provádí Čanaklisová K. Psychoterapie vychází z neuropsychologického pohledu, je každodenní, dopolední, zaměřena na  aktivaci kognitivních funkcí - tj. především trénink paměti, vědomostí. Pracuje se arteterapeuticky, malují se mandaly, kreativní obrazce, pracuje se s hudbou, byla zavedena taneční terapie, využívá se Orfovo instrumentárium v aktivní muzitkoterapii.

 Psychoterapie závislostí

Psychoterapie  sexuálních deviací    

Posledních 5 let ji  provádí  Satková a Vilč. Léčba je  zaměřená na  sexuální poruchy, psychoterapie se provádí 1x týdně, je vedena spíše tématicky na problematiku sexuálních  deviací a na problémy psychosociosexuální adaptace v životě. Využívají se i neverbální techniky,  spolupracuje se i s rodinami.  

Závěrem

 Lze sdělit, že skupinová psychoterapie se  rozvíjí tam, kde   - erudovaný psychoterapeut nezůstává osamocen, kde mu nechybí podpora nadřízených a spolupráce ostatních  - v psychoterapeutickém týmu dlouhodobě udržuje kontinuitu práce alespoň jeden zkušený  psychoterapeut - jsou psychoterapeuti  dostatečně trpěliví a vytrvalí... je mnohem snadnější začít, než vydržet.

      - je zájem o komplexní přístup k psychickým poruchám

 -    velký rozmach psychoterapeutických technik, přístupů v rámci tzv. prelapsových aktivit

  -   dobře propracovaný systém komunitní a psychoterapeutické péče na úseku léčby     toxikomanií a gamblerství